|
|
Generátor databázové vrstvy aplikací
Kuboš, Jaroslav ; Rychlý, Marek (oponent) ; Burget, Radek (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh a implementace knihovny pro podporu vývoje databázové/perzistenční vrstvy aplikací psaných v jazyce C#. Knihovna se snaží o maximální snadnost použití při zachování elegance zápisu. Knihovna podporuje rysy objektového programování typu dědičnost a kolekce. Z dalších rysů lze jmenovat podporu verzování a opožděného načítání. Pro získávání metadat o objektech používá reflexi poskytovanou .NET frameworkem. Knihovna nepoužívá žádné literály pro identifikaci (tříd, atributů) a to ani v objektových dotazech. Většinu kontrol proto provede už překladač.
|
|
|
Změny areálu rozšíření a ekologie netopýrů v reakci na změny klimatu
Pavlíková, Barbara ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Bartonička, Tomáš (oponent)
Klimatické změny v posledních desetiletích určitým způsobem letouny ovlivňují. Změny průměrných teplot mají vliv na jejich morfologii, fenologii, diverzitu a rozšíření. Změny v biotopech způsobené antropogenní činností, mají vliv na ztrátu úkrytů a konektivitu stanovišť. Empirická data nám ukazují, že se areály rozšíření u řady druhů netopýrů postupně posouvají do vyšších zeměpisných šířek nebo nadmořských výšek. Matematické modely predikují, že se druhová bohatost netopýrů po celém světě sníží, některé druhy posunou své areály a některé svůj areál zmenší či dokonce vyhynou. Klíčová slova: chiroptera, letouni, posun areálu, bioindikátory, klimatická změna
|
|
|
Swarming a hibernace netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích
Legát, Jakub ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Andreas, Michal (oponent)
Tato literární rešerše se snaží shrnout poznatky o swarmingu netopýrů mírného pásma. Věnuje se charakteristice pojmu swarming a historii výzkumu tohoto chování v České republice i ve světě. Poměrně podrobně popisuje druhy, které se tohoto chování účastní, vymezuje období, kdy swarming netopýrů probíhá a diskutuje faktory, které toto chování ovlivňují. Druhá část práce se věnuje shrnutí informací o swarmingu a hibernaci netopýrů v kamenných mořích a balvanitých sutích. O tom, zda a v jakém množství netopýři využívají kamenná moře a sutě ke swarmingu a zimování, je ale doposud velmi málo informací. Práce diskutuje dosavadní výzkumy věnující se této problematice a je koncipována jako teoretický přehled k terénnímu výzkumu, kterému se autor hodlá věnovat v průběhu magisterského studia.
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
|
Fotoperiodismus a hibernace
Pařezová, Lucie ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Weissová, Kamila (oponent)
Mnoho organismů žijících v sezónním prostředí dokáže využívat roční změny délky dne k načasování jejich sezónních reakcí, jako je reprodukce, migrace či hibernace. Hibernace živočichům umožňuje přežívat náročná období spojená zejména s nízkou okolní teplotou a nedostatkem potravních zdrojů. Tato adaptace vyžaduje značné množství fyziologických, morfologických i behaviorálních změn, z nichž některé trvají delší dobu, proto je jejich správné načasování zcela zásadní. Pro většinu hibernantů v temperátních oblastech je nejspolehlivějším signálem pro zahájení těchto změn zkracující se fotoperioda. Tato práce popisuje převod fotoperiodické informace do melatoninového signálu, jeho působení v pars tuberalis a význam této struktury v sezónní fyziologii. Detailněji je zde popsána hibernace a v poslední kapitole je krátce zmíněn fotoperiodismus i nehibernujících organismů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
|
|
|
Role of post-translational modifications, O-GlcNAcylation and Phosphorylation, in neurodegenerative disorders and brain hypometabolism
Špundová, Tereza ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
Post-translační modifikace jsou jedny z hlavních mechanismů, které významně zvyšují variabilitu funkce proteinů. O-GlcNAcylace a fosforylace patří mezi nejrozšířenější a nejvíce studované post-translační modifikace. Za fyziologických podmínek OGlcNAcylace působí jako metabolický senzor, který spojuje metabolismus glukózy s běžnou funkcí neuronů. Reverzibilní fosforylace je jedním z mechanismů, které mohou snížit metabolismus regulováním rychlosti toku metabolickými cestami. Poruchy regulace těchto modifikací jsou spojeny s neurodegenerativními poruchami a hypometabolismem. Práce se zaměřuje na korelaci těchto dvou modifikací, jejich vzájemný vztah a dopad na neurodegenerativní onemocnění a jiné fyziologické modely. Klíčová slova: hypometabolismus, OGlcNAcylace, fosforylace, post-translační modifikace, neurodegenrativní onemocnění, hibernace, kalorická restrikce, paměť, učení
|
|
|
Fotoperiodismus a hibernace
Pařezová, Lucie ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Weissová, Kamila (oponent)
Mnoho organismů žijících v sezónním prostředí dokáže využívat roční změny délky dne k načasování jejich sezónních reakcí, jako je reprodukce, migrace či hibernace. Hibernace živočichům umožňuje přežívat náročná období spojená zejména s nízkou okolní teplotou a nedostatkem potravních zdrojů. Tato adaptace vyžaduje značné množství fyziologických, morfologických i behaviorálních změn, z nichž některé trvají delší dobu, proto je jejich správné načasování zcela zásadní. Pro většinu hibernantů v temperátních oblastech je nejspolehlivějším signálem pro zahájení těchto změn zkracující se fotoperioda. Tato práce popisuje převod fotoperiodické informace do melatoninového signálu, jeho působení v pars tuberalis a význam této struktury v sezónní fyziologii. Detailněji je zde popsána hibernace a v poslední kapitole je krátce zmíněn fotoperiodismus i nehibernujících organismů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reprodukční biologie hnědých skokanů České republiky
Žáčková, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Reprodukční biologie u žab je druhově specifická. Většina z nich vyhledává pro svoji reprodukci vodní prostředí. Výjimkou nejsou ani naši hnědí skokani, které najdeme ve vodě hned na počátku jara. Po zbytek roku se pohybují na souši a do vody se vrací jen někteří z nich za účelem hibernace. Skokani rodu Rana se označují jako hnědí skokani právě díky hnědavému zbarvení těla. Také se setkáme s označením zemní skokani, a to díky jejich převládajícímu suchozemskému způsobu života. Hnědí skokani si jsou vzhledově velice podobní a pro jejich rozlišení se používá kombinace více determinačních znaků. Zbarvení obou pohlaví se u jednotlivých druhů liší v závislosti na probíhající části roku. Rozdíly mezi samci a samicemi, ale i mezi druhy jsou nejvíce viditelné v období rozmnožování. Kromě zbarvení se druhy od sebe odlišují ještě v mnoha dalších charakteristických rysech. Jedním z takových znaků jsou hlasové projevy samců v období reprodukce. Dále se druhy odlišují délkou hibernace, dobou kladení snůšek či způsobem jejich umístění ve vodních nádržích. Mezi druhy hnědých skokanů obývajících Českou republiku existuje mnoho reprodukčně izolačních bariér, které tak zabraňují úspěšnému mezidruhovému křížení. Klíčová slova: hibernace, vokalizace, reprodukce, amplexus, snůšky, metamorfóza
|
|
|
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
|
host ::
RSS.